Z historie Modlitební ligy císaře Karla
V životě Karla Habsburského nalezneme několik zvláštních momentů, svědectví či chcete-li proroctví, která způsobem ne zcela obvyklým upozorňovala na jeho zvláštní úlohu v dějinách Evropy. Vedle svědectví papeže Pia X., jenž při setkání s arcivévodkyní Zitou krátce před jejich sňatkem označil Karla za budoucího panovníka, ačkoli nikdo ještě tehdy nemohl překvapivý vývoj věcí příštích očekávat, je tu proroctví řádové sestry Marie Vinzentie (Fauland) o tom, že Karel Habsburský se stane císařem a bude podroben útokům zla - je potřeba se za něho modlit. Tehdy, už v době Karlova dětství, vznikl malý modlitební kroužek Karlových nejbližších, který hluboce věřícího Karla provázel svými modlitbami.
Vlastní modlitební liga, jakožto široké společenství katolických věřících, rostla po Karlově smrti. Už v roce 1923, v den 1. výročí Karlova úmrtí, Wilhelm Miklas, pozdější rakouský prezident navrhl arcibiskupu kardinálu Pffiflovi zahájit přípravy na Karlovo blahoslavení.
Modlitební liga v roce 1925 byla církví uznána za pia unio, zbožné sdružení, začala vydávat svoji ročenku a v roce 1938 dosáhla počtu 25 tisíc členů. Po anšlusu Rakouska nesměla dál existovat a její představitel a Karlův životopisec profesor Zessner-Spitzenberg jako jeden z prvních Rakušanů už v srpnu 1938 zahynul v koncentráku v Dachau. V roce 1947 byl liga obnovena a od 3.listopadu 1949, kdy Vatikán oznámil zahájení beatifikačního procesu, provázela jej svými modlitbami. V šedesátých letech měla víc než 32 tisíc členů a 11. září 1964 dekretem kardinála Franze Königa obdržela statut církevního spolku.
Dne 3. října roku 2004 byl beatifikační proces dovršen a Svatý otec blahoslavený Jan Pavel II. prohlásil Služebníka božího Karla I. z Domu Rakouského blahoslaveným. Úspěch, který korunoval dílo posledních 5 desetiletí, však znamenal pro Modlitební ligu i určitou krizi. Celá řada jejích členů za ta léta dospěla k hranici stáří, a objevila se nová otázka: co nyní dál? Má modlitební liga blahoslaveného Karla dostatek motivace pro svou další existenci, vedle modliteb za Karlovo svatořečení ?
Dobře víme, že je dostatek cílů, za kterými je třeba dál jít – nových, které přináší svět na počátku 21. století, i těch, jejichž aktuálnost se nemění. V tomto snažení je třeba obracet se o pomoc k blahoslavenému císaři Karlovi, který se stal příkladem křesťana žijícího v těžkostech moderní doby - ve veřejném životě jako křesťanský panovník, v osobním životě jako manžel a otec rodiny.